Zjistit dostupnost pokrytí
Změřit rychlost připojení

Od 22.10.2020 do odvolání je z důvodu šíření nemoci Covid 19 uzavřena provozovna v Běchovicích. Klientské požadavky budou řešeny vzdálenou formou ve standardní provozní době.

Technická podpora funguje beze změn, dle provozní doby. Osobní návštěvy na provozovně jsou pouze po předchozí telefonické rezervaci.

Děkujeme za pochopení.

 

Situace virtuálních operátorů v České republice

Když se řekne „mobilní operátoři v Čechách“, naprosté většině lidí se automaticky vybaví takzvaná „velká trojka“ v podobě společností T-Mobile, O2 a Vodafone. Z pochopitelných důvodů se tito velcí operátoři mohou pochlubit také významnou tržní silou, a zatím mají také poměrně velkou svobodu, co se týče určování cen – včetně cen pro virtuální operátory. Chystaná regulace trhu s mobilními službami může v této souvislosti na první pohled vypadat jako dobrý nápad, který může v konečném důsledku těmto malým operátorům jedině prospět. Jak tomu ve skutečnosti je a proč se návrh této regulace setkává ze stran řady odborníků s jistou nevolí?

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) zpracoval na základě průzkumu počátkem letošního roku návrh nových opatření, jejichž cílem je náprava chyb, které byly zjištěny v rámci zmíněného průzkumu velkoobchodního trhu přístupu k mobilním službám. Vedení ČTÚ se na základě dané analýzy domnívá, že za současných podmínek dochází ke zhoršování hospodářské soutěže, a na svých webových stránkách doslova uvádí:„Důvodem pro zpracování této nové analýzy se záměrem vydat předmětné opatření je skutečnost, že na tomto trhu je v zájmu ochrany hospodářské soutěže a v zájmu ochrany koncových uživatelů nutné naléhavě zavést dočasná opatření zabraňující dalšímu zhoršování hospodářské soutěže, zejména pak zabraňující vytlačování některých soutěžitelů z maloobchodního trhu prostřednictvím stanovení nepřiměřených smluvních podmínek na tomto velkoobchodním trhu na úkor koncových uživatelů na maloobchodním trhu.“

Prakticky na jakémkoliv trhu je běžným jevem, že silnější subjekty – v tomto případě všichni tři hlavní operátoři – jsou ve výrazně výhodnější pozici než ty menší, v tomto případě tedy alternativní (virtuální) operátoři. Český telekomunikační úřad tedy v zájmu ochrany hospodářské soutěže i koncových spotřebitelů vydal návrh, ve kterém mimo jiné stojí, že by velcí operátoři měli mít povinnosti nabídnout virtuálním operátorům specifické velkoobchodní tarify s regulovanou cenou služeb. V rámci tohoto návrhu by měli hlavní operátoři být označeni za podniky s významnou tržní silou, přičemž z této pozice mají těmto podnikům plynout konkrétní povinnosti.

Mezi tyto povinnosti by podle zmíněného návrhu ČTÚ měla patřit například (zatím dočasná) povinnost sestavení takzvaných regulačních balíčků služeb. Návrh se v současné chvíli zmiňuje o dvou balíčcích: regulačním balíčku s označením RB1, který obsahuje 100 minut volání do vnitrostátních sítí, 2GB dat a 50 SMS do vnitrostátních sítí, a regulačním balíčku s označením RB2, který obsahuje 200 minut volání do vnitrostátních sítí, 10GB dat a 50 SMS do vnitrostátních sítí. U zmíněných balíčků chce ČTÚ zároveň  sám regulovat ceny stanovením maximální ceny nebo třeba zákazem stlačování marží.

„Předpokládaný pokles na velkoobchodním trhu představuje potenciál na snížení maloobchodní ceny nabídek MVNO v průměru o 2,5 % při maloobchodních tarifech založených na RB1, resp. 14,5 % při tarifech založených na RB2,” uvedl úřad v souvislosti se zmíněnými návrhy dočasných opatření. Pokud budou zmíněná opatření skutečně uvedena v platnost, měla by podle vyjádření ČTÚ platit po dobu osmnácti měsíců.

ČTÚ zároveň vyzval k uplatnění připomínek k danému návrhu. Z dosud zveřejněných připomínek ale vyplývá, že návrh regulace sám o sobě je vnímán jako potřebný. Řada organizací a podniků, které se k této záležitosti vyjádřily, ale zdůrazňuje, že lhůta k uplatnění připomínek je velice krátká, a ani zdaleka bohužel nestačí k důkladnému posouzení všech náležitostí. Původní lhůta k uplatnění připomínek totiž činila pouhých pět dní, což se setkalo s nevolí nejen ze strany poskytovatelů mobilních a internetových služeb a dalších subjektů, ale také ze strany ministra průmyslu a obchodu Josefa Síkely. S jednoznačně pozitivní odezvou se nesetkaly ani jednotlivé části návrhu. Řada operátorů, poskytovatelů mobilních či internetových služeb a dalších subjektů volá v této souvislosti také po větší transparentnosti a intenzivnějším zapojení těch, kterých se regulace týká, do návrhů. Zdůrazňují také potřebu častého prozkoumávání jednotlivých částí návrhu, zejména zájmu o změny jak ze strany alternativních operátorů, tak i ze strany konzumentů, a lepší zhodnocení souvisejících podrobností.

V souvislosti s balíčkem se ale objevil ještě jeden háček, kterým je přístup Evropské komise, respektive to, že ČTÚ chce zmíněná opatření prosadit i bez jejího schválení. Nejedná se totiž o první návrh regulace trhu mobilních služeb, se kterým ČTÚ přišel. Úřad již na podzim loňského roku provedl analýzu příslušného trhu, a na jejím základě zaslal Evropské komisi vypracovaný návrh k notifikaci. Evropská komise ale reagovala prohlášením, že ČTÚ dostatečně neprokázal své tvrzení o potřebě regulace, a po důkladném prozkoumání návrh ČTÚ počátkem letošního roku definitivně zamítla.  ČTÚ svou současnou snahu prosadit regulaci i bez posvěcení ze strany Evropské komise podkládá naléhavostí celé situace, a opírá se o § 131 ZEK.

Lhůta k uplatnění připomínek k návrhu regulace skončila 18. března letošního roku. ČTÚ podle dostupných informací provádí příslušnou analýzu trhu již několik let, hmatatelné výsledky se ale zatím neukázaly, a nedošlo ani k zavedení konkrétních opatření. Ke zhoršení situace došlo podle některých odborníků počátkem roku 2020 v souvislosti s některými organizačními a personálními změnami v ČTÚ, a úřad začal čelit ještě intenzivnější kritice. 

Rada ČTÚ přehlasovala paní předsedkyni, a návrh regulace byl odmítnutý. Problém byl, že paní předsedkyně i podle názoru Evropské komise v rozporu s účelem použila nové ustanovení zákona o elektronických komunikacích, které umožňuje regulátorovi urgentní reakci v době časové tísně. Toto ustanovení je určené pro mimořádné stavy, jako jsou živelní pohromy nebo jiné katastrofy. EU dokonce explicitně napsala, že toto bude posuzovat jako porušení evropské legislativy.