Zjistit dostupnost pokrytí
Změřit rychlost připojení

Chcete skvělý dvoupásmový router TP-link každé dva roky za 1,-Kč? Za umístění malé reklamní plochy na Váš plot. Více informací zde. 

 

Meteoradary a jejich provoz v telekomunikačním pásmu

O meteoradarech jistě všichni z nás alespoň někdy slyšeli, minimálně u aplikací pro předpovědi počasí.Jedna ze základních metod sledování počasí a vyhodnocování jevů spojených s chováním atmosférického tlaku a vody v různých skupenstvích. Na základě například porovnání situací z minulosti se dá docela přesně určit vývoj povětrnostních podmínek. Existuje celoevropská síť základních meteoradarů, jejichž data si mezi sebou meteorologové sdílí. Díky takové síti máme docela dobrý přehled o chování počasí, a dokážeme bezpečně určit například bezpečné přeletové koridory.

Zjednodušeně by se dalo říci, že radarem vyslané záření dopadá na cíl (oblak, respektive na vodní kapky a ledové krystaly), který ho částečně pohltí a rozptýlí. Část záření se vrací zpět k anténě radaru, kde je zachyceno, zesíleno a dále zpracováno. Na základě rozboru tohoto přijatého signálu pak lze určit velikost, rychlost postupu a strukturu oblačnosti, množství vodních kapek a další parametry. Tato data se pak dále využívají k vypracování odhadu intenzity a velikosti srážek a zjištění dalších informací. Poté přichází ke slovu specializovaný počítačový program, který vypracuje grafické výstupy a předpovědi intenzity srážek. K měření dochází v pravidelných pětiminutových intervalech.

Díky internetu a nejrůznějším aplikacím má dnes i laická veřejnost příležitost si prakticky kdykoliv a kdekoliv zobrazit data z meteoradarů. Ta se obvykle zobrazují v podobě různě barevné škály v prostoru detekovaných objektů na mapách. Škála se pohybuje od fialové až modré barvy (velmi slabé srážky, mrholení) po bílou (extrémní srážky, přívalový déšť, krupobití). Co se sněhu týče, značí zelená a žlutá barva na radarových snímcích intenzivní sněžení.

Od konce 60.let minulého století funguje meteorologický radar na vrchu Praha v Brdech, koncem šedesátých let byl pak zprovozněn radar na observatoři Praha - Libuš. Ten od roku 1971 sloužil pro pravidelná manuální měření, počátkem devadesátých let pak byla dokončena jeho digitalizace. Další z meteorologických radarů můžeme nalézt na vrcholu Skalky u Protivanova na Drahanské vrchovině. Radar Skalky i radar Brdy pokrývají celé území České republiky, oba provozuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Meteoradary můžeme najít i na některých letištích. Radary, sledující míru a strukturu oblačnosti a další parametry, se nacházejí například na Letišti Václava Havla. Informace, poskytované těmito radary, jsou využívány i pro plánování leteckého provozu. Piloti pak mají k dispozici informace o aktuálním počasí, speciální letištní předpovědi (TAF) pro letiště vzletu, trať, cílovou i záložní destinaci, dostávají ale také speciální zprávy v případě významných změn počasí, mapy výškového větru a teploty a další data, nezbytná pro bezproblémový let. Kromě toho bývají letadla vybavena vlastními palubními radary.

Co dalšího ale o meteoradarech umíme říct? Už víme, že meteoradary jsou radiolokátory, sloužící k detekci meteorologických cílů. Jedná se o vysílač elektromagnetického záření v centimetrové vlnové délce,  v krátkých pulzech s vysokým okamžitým výkonem (řádu 100 kW). Vysoká pulsní energie radaru vyzařovaná úzkým paprskem otáčející se paraboly představuje výzvu pro zvolení vhodné pracovní frekvence. Ze střední školy si mnozí z nás pamatují, že čím nižší frekvenci pro vysílač použijeme, tím větší dosah bude radarový odraz mít. Na druhou stranu příliš nízká frekvence by vedla k nejasnému rozlišení a nepřesným výsledkům měření.

Inženýři, kteří navrhovali síť meteoradarů, nemohli zvolit pracovní kmitočet radaru bez koordinace s ostatními službami. Kvůli dosahu je optimální použít kmitočet někde okolo 5 GHz, ale obecně je právě v nižších GHz pásmech velký zájem o využití. Společně musí pracovat kromě meteoslužby také třeba přehledové lokátory, vojenská zařízení, a z oběžných drah také družicové služby. Například Copernicus, družice evropského programu pozorování Země.

Zdaleka největší zájem o využití frekvenčního spektra hlásí telelekomunikační firmy.

Sdílené využití frekvenčního spektra je vždycky velká výzva. Zabezpečit provoz různých sítí, které používají stejné kmitočty, vyžaduje pevné stanovení pravidel a technická opatření.

Regulace spektra je do jisté míry celosvětová, na jejich dodržování dohlíží na našem území Český telekomunikační úřad. Pracovní kmitočet meteoradarů je 5, 645 GHz pro Skalky a 5 630 MHz pro Brdy. Jsou to stejné kmitočty, které používáte doma pro WiFi sítě! Jak to může fungovat?

Pro provoz zařízení RLAN, což jsou právě rozšířené WiFiny, upravuje Všeobecné oprávnění VO_R 12. Podmínky v něm uvedené jsou závazné pro všechny, bez ohledu na skutečnost, zda je provozovatelem domácnosti, živnostník, anebo telekomunikační firma. Právě kvůli ochraně družicové služby nelze některé kmitočty WiFi používat na venkovních instalacích. Byli byste překvapeni, na jako vzdálenost může obyčejný WiFi router poškozovat příjem velmi slabých užitečných signálů citlivých detektorů družic.

Meteoradary jsou proto nastavené na takové frekvence WiFi pásma, které regulátor umožnuje pro venkovní provoz používat. V daných úsecích pásma, kde je venkovní instalace možná, musí zařízení plnit nařízení normy ETSI 301 893. Výrobce zařízení certifikační informace nijak netají, bývají uvedené v manuálu, nebo jsou zveřejněné na internetu.

Proč to tak musí být? Normotvůrce přesně stanoví, jak se bude chovat zařízení při kolizi s radarovým paprskem. Funkcionalitu DFS, tedy mechanismus dynamické změny frekvence, se určitě nepokoušejte deaktivovat.

http://radar4ctu.bourky.cz/Ruseni.html

Na této stránce Český hydrometeorologický ústav zveřejňuje seznam zařízení, které meteoradary detekují. Samotná detekce meteoradarem ještě není problém, pod určitou úroveň nepůsobí žádné problémy a neovlivňuje přesnost předpovědí. Problém je, pokud je přijímač radaru silou signálu z některého zařízení zahlcený. To je vážné porušení podmínek provozu WiFi zařízení, a může dospět až k vysokým pokutám.