Zjistit dostupnost pokrytí
Změřit rychlost připojení

Chcete skvělý dvoupásmový router TP-link každé dva roky za 1,-Kč? Za umístění malé reklamní plochy na Váš plot. Více informací zde. 

 

Chcete v obci rychlý internet? Jak byste mohli, jako obec, výstavbu rychlého internetu podpořit?

Autor: Jakub Rejzek, prezident Výboru nezávislého ICT průmyslu z.s.

Na otázku, jak podpořit výstavbu vysokorychlostního internetu ve vašich obcích, odpovídáme v naší asociaci VNICTP starostům od roku 2016. Spolupracujeme s kraji a různými asociacemi obcí, pracujeme v různých pracovních skupinách na MPO a při Hospodářské komoře České republiky. Nedávno jsme podepsali Memorandum o spolupráci se SMS ČR, jsme poradci pro rozvoj vysokorychlostního internetu ve Středočeském a Plzeňském kraji. 

To ale naši odbornost nezakládá, ta vychází z členské základny asociace, kterou tvoří poskytovatelé internetu, ti, kteří sítě elektronických komunikací projektují, staví a poskytují na nich služby. Od těch největších po ty malé, kteří se zaměřují na rurální oblasti. Jsme také členi různých evropských asociací, a dokážeme porovnávat úspěšné cesty rozvoje vysokorychlostní infrastruktury v jiných evropských státech. 

Jak tedy podpořit výstavbu vysokorychlostního internetu? Jistě nikdo nečeká, že na otázku bude jednoduchá univerzální odpověď. Řešení fungující v jedné obci nemusí být vůbec úspěšné v obci, která leží pár desítek kilometrů jinde. Záleží na geografickém umístění, počtu obyvatel, velikosti obce a dalších faktorů, se kterými je třeba počítat. Kromě toho u inženýrských sítí je důležité si položit další otázku, kolik má služba stát, aby bylo generovala dostatečný provozní kapitál na údržbu a výměnu aktivních prvků. Velkoústá prohlášení, že gigabitovou přípojku lze zřídit třeba na Sněžce, jenom to musí zákazník zaplatit, asi za dobrou radu považovat nebudete. Naše návrhy, příklady řešení a právní analýzy možných komplikací a řešení možných externalit budeme přinášet na stránkách tohoto časopisu, a na webových stránkách www.zrychli.net, které jsme pro tento účel převzali tento měsíc od Středočeského inovačního centra. 

Klíčová slova, která spojujeme s penetrací vysokorychlostním internetem ve vaší obci jsou koordinace staveb, zpřístupnění stávající infrastruktury obce, věcná břemena a s tím spojené dopady na rozpočty obcí, opravy povrchů, závěsné vs zakopané sítě, přípolože, mapování, technologie a  dotace. 

Každé z těchto slov nabývá jiných konotací v závislosti na umístění, bavíme-li se o intravilánu či extravilánu, platí zde odlišná legislativa a pravidla. Situaci s usnadněním výstavby, zejména v rurálních oblastech, komplikuje někdy opodstatněná, někdy zase neopodstatněná obava zástupců obcí z nedovolené veřejné podpory, anebo z vracení dotací získaných na stavby v obci, kterou chce operátor zpřístupnit. Problematice dotací se budeme také věnovat. Malým dnešním příspěvkem je zpřístupnění analýzy využití dotované infrastruktury v době udržitelnosti pro sítě elektronických komunikací. V samostatném boxu. 

Není třeba vést diskuzi, že nejlepším řešením jsou optické sítě. Skleněné vlákno má báječnou schopnost přenášet data v obrovských, i když nikoliv neomezených objemech. Domácnost vybavená přípojkou na optickou síť FTTH/B nebude mít ani v budoucnosti potíže s nedostatkem propustnosti datové kapacity. Jenomže… Optická infrastruktura je drahá, a jako s každou liniovou stavbou je s její výstavbou spojená administrativní zátěž. Jejímu rozšíření brání i struktura obcí v naší krásné republice. Za příklad si můžeme vzít Švédsko, které má dobrou penetraci optickou infrastrukturou. Jenomže Švédsko má 290 municipalit, v České republice jich je více nežli 6 tisíc. Mnohé obce nejsou připojené na páteřní optickou síť. Udělejme si analogii k silniční síti. V internetové infrastruktuře České republiky si kvalita „dálnic a rychlostních silnic I. třídy“, tedy kapacita vláken mezi krajskými městy a napojením na sousední země zaslouží pochvalu. Také propojení okresních měst a velkých měst do jádra infrastruktury je mimořádně dobré a robustní. Jakmile jdeme v této analogii na úroveň „2. a 3. tříd“, jsou obce, do kterých žádná infrastruktura nevede. Anebo vede, ale je již kapacitně vyčerpaná. Jenomže návratnost investic do takové infrastruktury je dlouhá a riskantní, proč by někdo investoval miliony korun do optického přípoje obce s 250 obyvateli? Zde je nasnadě několik řešení. Veřejná podpora. Dotační titul, který by umožnil výstavbu optické přípojky do katastru obce. Její kapacitu si mohou rozdělit například mobilní operátoři a posílit kapacitu LTE sítě s místním poskytovatelem, pro kterého bude mnohem účelnější postavit optickou síť v obci, aby mohl kapacitu efektivně distribuovat a lépe konkuroval mobilním operátorům. Nebo na přípojce postaví CETIN svůj DSLAM a zrychlí internet v xDSL síti. To už je jedno, ale ten impuls do obce přinese levná páteřní kapacita. 

Koordinace. Přípojnou optickou síť lze postavit ještě levněji nežli z dotací, pokud se obrazně řečeno „sveze“ s výstavbou či rekonstrukcí jiné liniové stavby do obce. Bohužel, je častým jevem, kdy se rekonstruuje silnice až na podloží kufru, a k té investici za desítky milionů korun není přiložená chránička pro zafouknutí optického vlákna. Nebo se v obci postaví nové veřejné osvětlení, ale projekt se provede i s úpravou povrchů bez koordinace s operátorem. Naším cílem je vytvořit, a to ve smyslu platné legislativy 194/201Sb., Zákona o usnadnění výstavby sítí elektronických komunikací, databázi staveb financovaných z veřejných rozpočtů ve stadiu záměru. Tak, aby se mohl jakýkoliv operátor včas dozvědět, že má příležitost optické chráničky. Pro veřejného investora je to finančně výhodné, operátor se musí na díle finančně podílet. Ale udělá to rád. 

Technologie. Každý chce optiku. Existuje mnoho systémů optických sítí a jejich topologií, způsobem instalace. Někde se po dohodě s obcí a na základě výjimky z Vyhlášky č. 501/2006 Sb. postaví část infrastruktury závěsnou technologií, jinde se vedení vlákna zakope v zelených plochách, v některých obcích (nebo částech) je nedá jinak a umístí se do pevných ploch. Ale každé vlákno někde končí. Potom nastupují technologie další, poslední míle na bezdrátové technologii v licencovaných pásmech 3,7 GHz umí doručit velmi stabilně stovky megabit, objevují se další technologie WiFi šesté generace, které při dobrých podmínkách zaručí hodně přes sto megabit, otevírají se nová pásma, dříve technologicky nedostupná. V roce 2019 bude uvolněné pásmo 60 GHz s 9 GHz šíře pásma, tedy schopností přenášet i jednotky Gigabit z přístupového bodu sítě, na vzdálenost několika stovek metrů. Podmínkou a fundamentálním základem je dostupná optická kapacita v katastru obce. A tu potřebujeme ze všeho nejdříve podpořit. Snad to již pochopili i úředníci na MPO, a zdá se, že dosáhneme našeho dalšího klíčového cíle, tedy mapování stávající infrastruktury. Stát dnes neví, které obce jsou na optickou infrastrukturu připojené. Problémem je i dotazníková akce na operátory, neboť odhadem jenom 50% majitelů páteřní infrastruktury je zároveň i držitelem oprávnění pro poskytování veřejných služeb elektronických komunikací. Z důvodů legislativních omezení se smí stát ptát na infrastrukturu jenom veřejných sítí. I to je třeba změnit. 

Pro soustavnou, přívětivou a pokud možno efektivní spolupráci mezi operátory, obcemi a státní správou jsme založili konferenci ISP Municipality, která proběhla v polovině dubna v Brně. V červnu se pak koná konference ISP Futuretec, zaměřená na technologie výstavby datových sítí. Registrace na ISP Futuretec 2019 je v plném proudu.

Děkujeme za spolupráci a mediální partnerství časopisu Pro města a obce.