Češi jsou na internetu čím dál více. Jak je na tom digitalizace?

Český statistický úřad vydal nedávno zprávu, podle které internet v Česku využívá 83 % lidí, a 57 % přes něj provádí nejrůznější nákupy. Internet začali Češi využívat k celé řadě různých činností, online vzděláváním počínaje a komunikací s úřady konče. „Mobilní telefon je pro Čechy nejčastějším zařízením, na kterém používají internet. V současnosti je na telefonu online již 72 % osob starších 16 let, mezi mladými ve věku 16 až 34 let internet v mobilu používá dokonce 98 % z nich. Oproti tomu v případě lidí starších 75 let využívá tuto možnost pouze 8 % osob,“ sdělila Eva Myšková Skarlandtová z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ.

Podle zmíněných dat používá u nás internet 83 % osob starších šestnácti let, 97 % pracujících osob, a 46 % seniorů. Mobilní telefon v současné době již vlastní naprostá většina obyvatelstva – celých 99 %, přičemž 77 % osob vlastní chytrý mobilní telefon. Co se nákupů přes internet týče, využívá je 57 % osob starších šestnácti let, přičemž se nejčastěji jedná o nákup oblečení. Kromě oblečení ale v loňském i letošním roce vzrostl zájem také o online nákup potravin – počet lidí, kteří si objednali jídlo přes internet, meziročně vzrostl z původních 13 % na 20 %. Zajímavé také je, že se zvýšil i počet lidí, kteří sledují nejrůznější obsah na placených kanálech, jejichž podíl meziročně vzrostl z 11 % na 15 %. Velké popularitě se těší také hudebním streamovací služby typu Spotify, jejichž využití vzrostlo z 5 % na 7 %.

Z pochopitelných důvodů došlo také k nárůstu v oblasti využívání online vzdělávání. Podle Lenky Weichetové z oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti ČSÚ se ve druhém kvartále letošního roku účastnilo online vzdělávání 19 % osob ve věku 25 – 64 let, přičemž největší zájem o vzdělávání tohoto typu byl mezi vysokoškoláky, naopak nejnižší pak mezi osobami se základním vzděláním.

V poslední době se ve všech pádech skloňuje také digitalizace státní správy. Zatímco v řadě zemí světa funguje tento sektor naprosto bez problémů, u nás je bohužel stále ještě co vylepšovat. Připojení tuzemských úřadů a institucí k celosvětové síti je naštěstí již běžnou záležitostí – k internetu je jich základním způsobem připojena naprostá většina, a samozřejmostí je také provozování webových stránek. Vyhledání základních informací na webových stránkách jednotlivých úřadů a institucí není žádný problém, a 42 % osob žijících na území České republiky v roce 2021 uvedlo, že navštěvuje webové stránky nejrůznějších úřadů.

Na webech zmíněných institucí lze často nalézt také nejrůznější formuláře ke stažení. I tyto služby řada občanů využívá – formulář si z internetu v roce 2021 stáhlo 21 % osob, které následně formulář po vyplnění doručily na příslušný úřad – ať už osobně, poštou, nebo třeba e-mailem. Kompletní vyplnění a odeslání online absolvovalo 23 % jednotlivců. Podobně jako o online vzdělávání mají i o online komunikaci s úřady největší zájem vysokoškolsky vzdělané osoby, a to nejčastěji ve věku 25 – 54 let, nejvíce v Praze, a nejméně v Ústeckém kraji.

Zajímavé jsou ale důvody, které řadu občanů vedou k odmítnutí online komunikace s úřady. Kromě nedůvěry v používání internetu je to často zvyk navštěvovat úřady osobně, lidé ale uváděli například to, že je pro ně příliš komplikované zařizování elektronického podpisu, pro někoho byla zase důvodem nefunkčnost nebo nedokonalost systému. Podle údajů z loňského roku se Česká republika nachází v oblasti interakce se státní správou v rámci mezinárodního srovnání na průměru EU27. Nejvyšší podíl v komunikaci se státní správou mají pak skandinávské země a Nizozemsko.

K digitalizaci státní správy jako takové ale u nás bohužel povede ještě dlouhá cesta. Samotný fakt, že jsou jednotlivé instituce připojené k internetu a provozují vlastní web, se totiž skutečně nedá označit za digitalizaci. Prakticky zde chybí vzájemné propojení jednotlivých úřadů, které je nezbytné pro snížení byrokracie a zjednodušení řady administrativních a legislativních procesů. Jednotlivé úřady jsou schopné provozovat jednotné databáze pouze v rámci svých gescí. Pokud chce do dokumentace, spravované jedním úřadem, nahlédnout pracovník jiné instituce nebo jiný účastník řízení, může tak učinit jen na základě písemné žádosti, případně e-mailem.

Jakýmsi hlavní rozcestníkem pro komunikaci se státní správou má u nás již několik let sloužit Portál občana. Ten ale čelí ze stran občanů i některých odborníků jisté kritice, a to zejména kvůli nedostatečnosti služeb. Jejich počet se ale naštěstí v poslední době zvyšuje – kromě Očkovacího portálu zde přibyl například Portál Pražana, funkce s názvem Registrace pilotů a provozovatelů dronů nebo třeba důchodová kalkulačka. Nárůst ve využívání tohoto portálu se pak očekává zejména od ledna roku 2023, kdy bude všem podnikajícím fyzickým osobám ze zákona zřízena datová schránka. Podle očekávání by měl počet datových schránek v daném roce stoupnout až k pěti milionům. Ruku v ruce s tímto nařízením by mělo přijít i výrazné zlepšení v oblasti digitalizace státní správy, snížení míry byrokracie a zjednodušení a zrychlení jednotlivých administrativních úkonů. Nechme se překvapit, jakých novinek se dočkáme.