Zjistit dostupnost pokrytí
Změřit rychlost připojení

Dne 13.12. bude z technických důvodů ukončen provoz klientského centra vč. telefonické podpory v 16:00.

Provoz klientského centra v průběhu vánočních svátků naleznete zde 

 

Bariéry výstavby vysokorychlostního internetu

Bariéry výstavby vysokorychlostního internetu ze strany obcí

Výstavba sítí elektronických komunikací s velmi vysokou kapacitou má pro rozvoj naší země charakter nezbytné podmínky. Jde o základní infrastrukturu, podobně jako jsou vodovody, elektrické kabely nebo kanalizace. Obec, které taková základní infrastruktura chybí, se postupem času stane oním pověstným místem, kde lišky dávají dobrou noc. 

Naše asociace, která zastupuje kromě velkých, celostátních operátorů také menší regionální podniky, se problematikou výstavby v malých sídlech dlouhodobě zabývá. Řešíme problémy s výstavbou v obcích a krajích, komunikujeme se zástupci veřejné správy. Pro různé pracovní skupiny zpracováváme analýzy a identifikujeme příčiny nedostatečného rozšíření infrastruktury. Pomáhali jsme například Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO) při tvorbě Akčního plánu 2.0 pro urychlení výstavby vysokorychlostních sítí nebo s tvorbou Národního plánu pro rozvoj gigabitových sítí. Následující text má za úkol popsat problémy s výstavbou, které nepramení z legislativních bariér, ale vytvářejí je samotné orgány veřejné správy.

Kalkulace návratnosti

Pro pochopení problému si musíme uvědomit, jakou strukturu obcí má Česká republika. V naprosté většině z celkem 6 253 obcí žije méně než 1 000 obyvatel. A tato množina má největší podmnožinu tvořenou z malých obcí do 500 obyvatel. V uvažování musíme pokračovat, a sice vydělit počet obyvatel počtem členů průměrné vesnické domácnosti. Statistický úřad uvádí 3 obyvatele na domácnost.

Z pohledu investice do výstavby sítě je důležité odhadnout návratnost. Většina malých obcí nenabídne více nežli 160 domácností. Žádná síť nemá monopol, velmi optimisticky můžete počítat s cca 50% penetrací přípojek.

Potenciál počtu aktivních přípojek v malé obci s 500 obyvateli je 80 platících zákazníků. Očekávaná cena se pohybuje do 500 Kč včetně DPH za přípojku. Fakturovanou částku bez DPH je nutné očistit od nákladů na konektivitu, administrativních, mzdových a ostatních daňových nákladů. Investice do optických sítí se také navyšuje nemožností zrychlených daňových odpisů, odepisovat se musí nejméně 20 let. Na samotné provedení investice a její splácení zůstane kvalifikovaným odhadem mezi 120 až 200 korunami. Milionové investice do sítě s 80 přípojkami tedy podnikatel splácí při nejlepším scénáři částkou 16 000 korun měsíčně. Jde o investiční fikci, protože český spotřebitel umí být cenově velmi citlivý, proto půjde spíše o nižší částku.

Samotná výstavba bude stát přibližně 1 000 korun za metr výkopu + náklady na vybudování technologického zázemí + náklady na vybudování fyzické infrastruktury k nemovitosti zákazníka. Tuto cenu nebudeme spekulovat, nicméně o řády milionů půjde vždycky. Přitom jsme se doposud bavili o infrastruktuře v obci, dálkové vedení přípojné sítě nebylo v kalkulaci zahrnuté. Průměrně bude potřeba postavit 4 kilometry k vyšší optické infrastruktuře a propojit se s páteřním poskytovatelem, například na nádraží do sítě ČD-Telematiky. Investiční náklady se navýší o 4 miliony korun.

Máme tedy většinu čísel pro kvalifikovaný odhad návratnosti. Splácet investici v pravděpodobné výši 8 mil. Kč částkou 16 000 Kč měsíčně bude trvat 500 měsíců, tedy 42 let! Za rozumnou návratnost je považováno 10 let, za specifických příčin lze akceptovat 15 let. 

Dva hlavní problémy

Protože operátorům nechybí investiční racionalita, řeší přístupové sítě v obcích kombinací technologií. Například bytovky mají šanci na kabelovou službu, vzdálenější domy budou ještě dlouhou dobu připojené rádiovými technologiemi. To díky příchodu nových generací bezdrátových zařízení není takový problém, sítě 5G jsou dostupné i pro regionální poskytovatele pevné služby. Významným hybatelem je chystané lednové uvolnění pásma 60 GHz. Moderní sítě ovšem budeme jenom velmi obtížně stavět bez optických přípojných sítí. Nedávný dotazník MPO směřovaný k podnikatelům v elektronických komunikacích prokázal naprostou absenci jakékoliv kabelové infrastruktury v téměř 1 000 obcích. 

Podle Paretova pravidla 80 % všech bariér pramení z 20 % příčin. Zde nemáme prostor pro celistvou analýzu všech nelegislativních bariér, ale bylo by to stejně zbytečné, protože největší posun ve výstavbě docílíme při odstranění dvou základních problémů: 

1. výše ocenění služebností,

2. nedostatečná koordinace staveb.

Služebnosti

Služebnosti, tedy věcná břemena, jsou úhradou za omezení vlastnických práv. Jejich výši stanovuje vlastník pozemků, omezit se dají znaleckým posudkem. V případě dálkových tras přípojných sítí se většinou jedná o organizace spravující majetek krajů nebo státu. Typicky KSUS, SŽDC, ŘSD nebo UZSVM. Problém se dotýká také obcí samotných.

Výše ocenění služebností totiž často dosahuje téměř poloviny celkových investičních nákladů. V některých krajích požadují tamní orgány i 400 Kč za metr uložené infrastruktury. Připomínám, že metr uložené chráničky obvykle stojí 1 000 Kč. Přiměřená cena je přitom v řádech desetikorun! Sítě elektronických komunikací nejsou regulovaný obor jako energetická distribuční síť, nemají takové obraty na přípojku a celkem jistě je nebude využívat každý potenciální zákazník v cílové oblasti. Přitom výše věcných břemen je ve valné většině stanovena ve stejné výši.

Bez zásadního omezení výše služebností nelze očekávat uspokojující tempo výstavby optických sítí do malých obcí. Operátoři jsou přitom často ochotní hradit náklady na přeložky sítí, zejména v malých segmentech sítě.

Koordinace staveb

Koordinace stavebních prací ve stádiu záměru, tedy ještě před samotným vypracováním projektu a jeho odevzdáním k získání stavebních titulů, je nejjednodušším způsobem, jak docílit vybudování potřebné přípojné sítě se zlomkem původních nákladů. Stlačení nákladů umožní docílit rentabilní návratnosti a dovolí síti vůbec vzniknout. Tento apel je asi nejdůležitější ve vztahu ke krajům. Pozemní komunikace připojující menší obce spravují kraje. Je nutné zřídit databázi záměrů investic z veřejných prostředků a důsledně je koordinovat se všemi inženýrskými sítěmi. To by byl nejenom projev zdravého rozumu, ale i dobrého hospodáře. Podnikatelé se budou rádi na investicích podílet, i podle zákona 194/2017 Sb. nelze očekávat společnou výstavbu bez přiměřené finanční spoluúčasti. U investic ze strany soukromých subjektů nelze koordinaci vynutit, ale databáze může sloužit i dobrovolné koordinaci staveb, například pro developery. 

Dovětek

Někteří zástupci municipalit se mne a mých kolegů čas od času ptají, proč mají stavět pevné optické sítě, když za několik let bude všude dostupná superrychlá síť 5G. Sítě páté generace jsou přitom zcela závislé na optické přípojné infrastruktuře, optika je základní podmínka této bezdrátové přístupové sítě. Těžko můžeme provozovat 5G síť v současné infrastruktuře mobilní sítě a jednotlivé základnové stanice připojovat mikrovlnnými spoji tak, jak se to děje nyní. Bez koordinace staveb a snížení nadměrných poplatků bude rychlá 5G síť jenom marketingovým přáním bez zdravého základu. 

Jakub Rejzek, Výbor nezávislého ICT průmyslu